Jak predátor proti oběti využívá její slabá místa

05.08.2017

Svádění, sex a love bombing mohou být nejúžasnějším začátkem té nejhorší noční můry

A to, i kdybyste věděli, koho máte před sebou. A to, i kdyby vám druzí stokrát otvírali oči a varovali vás, stejně si uděláte po svém. Pardon - po jeho/po jejím. Ptáte se - proč?

Na začátku vztahu si predátor vybere oběť. Díky svému pozorovacímu talentu záhy identifikuje její slabé stránky. Vzhledem k tomu, že někteří z nich mají extrémně vyvinutý čich, nebránila bych se vyjádření, že jdou přímo po čichu.

Krok číslo jedna v jejich strategii - připoutat oběť k sobě. Ani ne tak fyzicky, jako spíš emocionálně, mentálně a psychicky s ohledem na to, že blízký emocionálně-fyzický kontakt je v jejich očích slabostí, kterou pohrdají. To jim však nebrání v tom, aby ho nevyužili proti oběti.

K vytvoření emocionální závislosti u oběti predátorům slouží mnohé techniky, zacílené na její slabé stránky. Účelem je, vytvořit si z ní vlastní oddanou a poslušnou loutku. To, co oběti chybí, po čem touží, čeho se bojí, co skrývá, zač se stydí, marionetista neomylně vyhmátne a začne nejistou oběť, s obvykle do jisté míry pošramoceným sebevědomím, zahrnovat vším, o čem se odvažovala dosud jen tajně snít. Cílem je vzbudit v ní důvěru a pocit, že potkala spřízněnou duši, své druhé já, které jí rozumí tak, jako nikdo jiný na světě. Odtud je jen krůček k tomu přimět ji k oddanosti, případně poslušnosti:

Zrcadlení, manipulační technika, která umožní ovládnout podvědomí oběti napodobením jejích gest, mimiky, neverbálních projevů... Díky práci s jejím podvědomím dosáhne kontroly nad jejími pocity. Jinými slovy ji přiměje, aby predátora považovala za sobě blízkého právě proto, že je jí tak podobný. Všimneme-li si, že na nás někdo uplatňuje tuto techniku, může jít o trknutí, jež nám v budoucnosti ušetří mnoho zbytečných nedorozumění.

Hvězdný sex, mazlení, překvapující pozornosti, obdiv, plnění přání až v nadměrném množství mají za cíl vyplavit v mozku oběti hormony připoutání, hormony slasti a štěstí. Oxytocin, dopamin, serotonin.

Dopamin hraje roli v pozitivním posilování a závislosti, podporuje chuť a touhu v našem mozku. Nejvíc se ho vyplaví, když je na nás najednou hodný někdo, kdo na nás předtím křičel. Emocionální obvody se dlouho očekávanou přízní posílí, a proto si vybíráme toxické partnery. Právě proto funguje tak dobře metoda cukru a biče. Odejmout lásku, pozornosti, být příkrý, odměřený nebo dokonce odejít, zmizet, ztratit se na neurčitou dobu a nezvedat telefon (ghosting), jsou skvělé metody pro vyvolání nejistoty a deficitu dopaminu v těle oběti.
Nic nepřipoutá oběť k tyranovi lépe a silněji, než když se tyran, kterého miluje, konečně začne zase chovat jako člověk.

Jakmile jdeme na schůzku, na kterou se těšíme nebo dostaneme dárek, vytvoří se tím emocionální obvody v mozku, které posilováním vytvoří velmi těsnou emocionální vazbu mezi námi a parterem - vazba naděje přežití - přežije-li partner, přežiju i já. To může vést až ke vzniku Stockholmského syndromu (syndrom citové závislosti oběti na tyranovi).

Serotoninem jsme zásobení, když cítíme, že jsme pro druhého důležití, významní, jedineční. Když šarmantní princ začne skládat poklony potenciální oběti, která sama sobě moc nevěří, dostane její produkci serotoninu snadno pod kontrolu. Později ji podle potřeby zase snadno odebere urážkami, ponižováním, pomlouváním, výsměchem, dehonestací a drží tak permanentně prst na tlačítku ON/OFF pocitů naprosté bezvýznamnosti a celkové marnosti života oběti, které bezpečně vedou k úzkostem a depresím.

Oxytocin je hormon blízkosti a objímání. Je zodpovědný za vytváření důvěry a budování silných vztahů. Vzniká při mazlení, objímání, líbání s někým, kdo je nám blízký, byť je pocit blízkosti podloudně získán zrcadlením. Právě z toho profitují predátoři, v jejichž objetí se vám podlamují kolena. Můžete si však být jisti, že z jejich strany je v tom místo lásky pouhý kalkul.
Oxytocin
se nestará, zda je váš partner násilný nebo vás ohrožuje. Oxytocin prostě přijde a řekne - to je skvělé, chci být s tím člověkem! Přitahuje mě! Sice není sám, kdo posiluje vazbu, hlavně ale zvyšuje důvěru. Takže:
jakmile váš násilný partner udělá něco, co ve vašem mozku zvýší produkci oxytocinu, máte čím dál větší problém vidět jeho pravou tvář.

V neposlední řadě k vybuzení závislosti poslouží dobře i rétorika a konverzační hypnóza.

Jazyk laskavosti - ne každý, kdo mluví a vystupuje laskavě a vlídně je takový i ve skutečnosti. Někteří zneužívají krizových situací v životě jiných, na laskavé slovo lidé slyší a reagují vstřícně, za vřelostí jdou s důvěrou a stejně důvěřují i dobře zahrané vlídnosti.
Predátoři často a rádi používají eufemismy, jimiž zlehčují své chování či omlouvají své pokleslé činy.
Oslovení křestním jménem pro ně bývá, zdá se, problém. Buď ho nepoužívají vůbec, nebo ho nadužívají. Slouží jim k manipulaci s obětí právě proto, že každý člověk na oslovení svým křestním jménem reaguje pozitivně a je vstřícnější.
Stejně tak oběť, která si ve vztahu není jistá sama sebou ani samotným vztahem, když slyší z úst predátora věty o společných projektech a plánech v první osobě množného čísla, stává se opět lépe manipulovatelná. Problém je, že takovéto plány či sliby slouží jen a pouze k udržení očekávání a napětí u obětí a k jejich realizaci sotva kdy dojde.

Poziční laskavost - laskavost postavená na sobectví, která přináší výhody. Poziční přátelství - přátelství postavené na sobectví, které je pěstováno pro výhody.

Konverzační hypnóza - ptáte se, jestli je možné, aby vás někdo zhypnotizoval, aniž byste si toho byli vědomi? Je to možné právě touto technikou! Konverzační hypnóza je technika založená na komunikaci, při níž nedochází k uvedení oběti do viditelně trans-hypnotického stavu, ale při níž se během formální komunikace využívají některé techniky používané při klasické hypnóze. Jde o umění sofistikovaného dialogu a strategického způsobu kladení otázek. Technika se dá přirovnat k preciznímu "naříznutí" podvědomí oběti a vložení požadovaných sugescí do podvědomí tak, že se pozornost loutky odvede jinam a využije se tím pádem její nevědomé spolupráce.
Konverzační hypnózu studoval a popsal americký psychiatr a psychoterapeut, Milton H. Erickson a v praxi ji využívá hlavně koučink, reklama, média...

Slouží k ovlivňování podvědomí oběti právě vloženými žádoucími sugescemi. Postup je zhruba takovýto (detailní info najdete v díle M.H.Ericksona):
1. Přitáhnout pozornost (položením otázky, útok charismatem, vytvořením záhady, očekávání, podnícením zvědavosti)
2. Obejít kritický faktor, vyřadit kritické myšlení
3. Vyvolat odpověď v podvědomí (jakoukoli odpověď)
4. Řídit podvědomí směrem k požadované odpovědi

Proto se nedivte, že kolikrát v přítomnosti predátorů máte pocit, že vy nejste vy a že najednou, zničehonic v jeho/její blízkosti nepochopitelně jednáte jako někdo úplně jiný.
Mimochodem, už jste se někdy za vášnivých nocí s predátorem dostali do transu? Víte o tom, že při změněném stavu vědomí snáze přijímáte sugesce druhých za své vlastní? Přinejmenším, je to zajímavý námět k přemýšlení...

Jakmile se jednou predátor vloudí do života a pod kůži oběti, začne testovat, jak dalece s ní může manipulovat. Zkouší to pozvolna s odůvodněním, že s novým autem taky hned nejezdí 230km/h. Metodou přitvrzování a uspávání pokračuje v posilování závislosti. Své sehraje i nevyřčená hrozba, že oběti odebere všechno (láska, důvěra, blízkost, pocit bezpečí, pocit jistoty...) čím ji až dosud zahrnoval (v pozdějších fázích děti, život, nutné životní potřeby...). Kdyby se i přesto oběť chtěla ze vztahu vymanit, nenašla by v tu chvíli úžasnějšího partnera. Pokud by však jeho náhlé přeměně v pana Dokonalého uvěřila, hrozí jí zacyklení v modu tak typickém pro domácí násilí, které má tyto fáze: stupňování násilí - propuknutí násilí - projevy lítosti, sliby a omluvy - líbánky... O tom, jak predátor pokračuje v udržování oběti v emocionální pasti, zase příště...

Nutno ještě podotknout, že některé z výše popsaných mechanismů jsou pro vznik vztahu podstatné (vřelost, laskavost, projev blízkosti, sdílení atd.). Zda se však takto vzniklý vztah bude rozvíjet zdravě nebo jako toxický, to záleží na motivaci každého z obou protagonistů.
Predátoři využívají předstírání skutečných vyšších citů, jako jsou láska, empatie, altruismus, důvěra, vřelost, které jsou dobré, ovšem v rukou lidí se syndromem rozpadu (viz Erich Fromm: Lidské srdce) a s destrukčními motivy se mohou stát nebezpečnou zbraní.

"Blud samozřejmě nikdy neodhalí ten, kdo jej dosud sám sdílí."

Sigmund Freud

© 2017 Jednou to přijde. Všechna práva vyhrazena.
Vytvořeno službou Webnode Cookies
Vytvořte si webové stránky zdarma! Tento web je vytvořený pomocí Webnode. Vytvořte si vlastní stránky zdarma ještě dnes! Vytvořit stránky